DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Anglický kokršpaněl

 

Anglický kokršpaněl

(anglicky English Cocker Spaniel) se řadí mezi nejstarší plemena loveckých psů – slídičů. Název je odvozen od anglického slova woodcock (sluka). Je to oblíbený společenský a výborný lovecký pes, který je schopen slídit i aportovat.Toto plemeno se však hodí do více sportovních zaměření. Kokršpaněla velice zaujmete i Agility, - to je sport podobný koňskému parkuru. (více v sekci "AGILITY") -http://cs.wikipedia.org/wiki/Agility

Historie vzniku plemene

Anglický kokršpaněl dorůstá do výšky 41 cm v kohoutku, řadí se mezi středně velká plemena. Jeho tělo je spíše robustní.Temeno a nos mají stejnou délku, čumák je hranatý. Oči nesmějí být světle zbarvené, mají mít tmavohnědý odstín. Uši jsou nasazeny nízko, jsou dlouhé a porostlé dlouhou, hedvábnou, vlnitou srstí. Ocas je v jedné rovině s linií hřbetu.Podle vlastních zkušeností mohu říci, že kokršpaněl se hodí do rodiny s dětmi a to pro jeho přátelskou a mírumilovnou povahu. Nejlepší bydlení pro kokršpaněla je velký dům se zahradou, jelikož potřebuje více pohybu.      

Původně se všichni slídicí psi nazývali „španělé“. Později z nich byly zformovány dva druhy plemene. Španělé malého vzrůstu byli předurčeni k nahánění lovených ptáků, především sluk, z hustého porostu keřů, kde by to vysoký pes nezvládl. Začátkem 19. století existovaly dva druhy španělů:

  1. větší (nad 25 liber) a rychlejší, tj. „springeršpaněl“,
  2. menší „kokršpaněl“.

 

imageimageimageimageimageimageimageimageimageimageimageimageimageimageimageimage

 

 

Země původu: Velká Británie

Všeobecná charakteristika: Veselý, zavalitý, sportovní, dobře vyvážený a kompaktní pes. Míry jsou přibližně stejné od kohoutku k zemi jako od kohoutku ke kořeni ocasu.

Velikost: Nejvyšší povolená výška u samců je 39-41 cm, u fen 28-29 cm. Váha přibližně 12,5-14,5 kg.

Charakteristika: Veselá povaha se projevuje neustálým kmitáním ocasu typickým způsobem, zejména při sledování stopy, kdy pes nebojácně proniká hustým houštím.

Temperament: Dobrý a přítulný, plný života a podnikavosti.

Hlava a lebka: Morda hranatá, se zřetelným stopem uprostřed mezi špičkou čenichu a týlním hrbolem. Lebka je dobře vyvinutá, výrazně tvarovaná, ani příliš jemná ani hrubá. Lícní kosti nevystupují. Čenich je dostatečně prostorný pro dobré větření.

Oči: Velké, ale ne vystupující, tmavohnědé nebo hnědé, nikdy nesmí být světlé. Jen játroví psi, játroví bělouši a játroví s bílou mohou mít oči tmavě oříškové v souladu s barvou srsti. Oči mají inteligentní a mírný výraz, ale jsou vždy bdělé, zářivé a veselé. Víčka jsou přiléhavá.

Uši: Široké, tenké, nasazené ve výšce očí. Kůže je jemná, boltce nataženy dosahují až ke špičce čenichu. Jsou hustě porostlé dlouhou, hladkou a hedvábnou srstí.

Skus: Čelisti jsou mohutné, s dokonalým pravidelným a plným nůžkovým chrupem, kde mezi horními a dolními řezáky nesmí být mezera a zuby musí být v čelisti zasazeny kolmo.

Krk: Krk je středně dlouhý svalnatý, dobře nasazený na jemné šikmé plece. Je suchý, bez volné kůže.

Hrudní končetiny: Plece jsou šikmé a jemné, hrudní končetiny mají dobré kosti, jsou rovné a dostatečně krátké pro soustředěný a vydatný pohyb. Nejsou však příliš krátké, aby neomezovaly výkon, který se vyrovná velkým loveckým psům.

Trup: Silný, kompaktní, hrudník dobře vyvinutý a hluboký, nepříliš široký, vpředu nesmí být příliš plochý. Žebra jsou dobře klenutá, bedra široká, krátká, lehce se svažující k nasazení ocasu.

Záď: Široká, zaoblená, velmi svalnatá. Zadní nohy mají silné kosti, jsou dobře zaúhlené, pod hleznem krátké, takže mají vynikající odraz.

Tlapky: Pevné, s tlustými polštářky, kočičí.

Ocas: Nasazený trochu níže pod linií hřbetu. Musí se vesele pohybovat a směřovat vodorovně, nikdy ne do výše. Obvykle se zkracuje, ale nesmí být příliš krátký, ani příliš dlouhý, což by bránilo jeho intenzivnímu pohybu při práci.

Osrstění: Srst je hladká, hedvábná, nikdy nesmí být drátovitá nebo připomínat vlnu. Nemá být příliš bohatá a nikdy ne kudrnatá. Na předních a zadních končetinách na hleznem a také na trupu jsou dlouhé prapory.

Zbarvení: Široká paleta barev. U jednobarevných nesmí být na hrudi bílá skvrna.

Vady: Každá odchylka od předcházejících bodů se posuzuje jako chyba, a to v závislosti na stupni odchylky.

poznámka: Samci musí mít dvě normálně vyvinutá varlata úplně sestouplá do šourku.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz

aktualizováno: 21.04.2011 09:27:35